Ve schránce mi dnes přistál velmi častý dotaz:
Budúci rok „plánujem“ otehotnieť a tiež by som bola rada šatkonosičkou. Mojim veľkým problémom je však chrbát – mám s ním veľké problémy – bolesti a seknutie tak raz/2x do roka… Vieš poradiť aj v tejto oblasti? Možno nejaké cviky alebo iné špeciálne rady, či špeciálne šatky. Dávam si pozor, aj cvičím, ale nie je to dosť.
Zuzana
Protože se otázka nošení dětí a bolavých zad opakovaně vrací a ptá se mě na ni hodně žen, rozhodla jsem se podívat se na možné řešení společně s Vámi a shrnout mé rady a zkušenosti do následujícího článku.
Šátkování se není třeba bát, protože miminko budete muset tak jako tak nosit. Naše děti jsou kontaktní nošenci (kategorie mláďat pojmenovaná v 70. letech 20. století Dr. Hassensteinem), kteří nošení na těle matky ke svému vývoji potřebují a vyžadují ho.
Otázka tedy není, jestli dítě nosit nebo nenosit, ale je třeba spíš se ptát, JAK to zařídit tak, aby Vám nošení neubližovalo. Protože i matka, která se rozhodla svá záda „šetřit“ a miminko nenosit, je stejně nucena je každou chvíli zvedat, konejšit v náručí a poponášet na ruce. Nejde se tomu úplně vyhnout.
Šátek má oproti nošení na rukou tu výhodu, že těžiště těla matky s dítětem je vždy daleko lépe umístěné – je blízko těžišti těla matky – a záda tolik nezatěžuje. To proto, že při dobře navázaném dítěti nemáte potřebu dítě vyvažovat jako při nošení na ruce a tedy můžete stát rovně. Při nošení dítěte v šátku se nezakláníte jako při držení dítěte jen v náručí a ani při nošení na boku nevystrkujete bok nahoru.
Pokud navíc nebudete dlouho otálet se začátkem nošení a začnete s ním brzy po porodu, tak si svalový korzet budete posilovat postupně, pomalu a přirozeně podle toho, jak bude miminko přibývat na váze.
Nošení pomáhá vybudovat a posílit pevnou vazbu mezi maminkou a miminkem, dítěti je při něm uspokojována základní fyziologická potřeba být v častém fyzickém kontaktu s matkou, matce zase pomáhá rychle se adaptovat v nové situaci a v nové roli. Právě z těchto důvodů není dobré na nošení zcela rezignovat.
Sama jsem před prvním dítětem měla velké problémy ze zády, nevydržela jsem stát ani ve frontě v obchodě, jak mě brala bederní páteř. A po prvním dítěti a dennodenním nošení jsem najednou o zádech nevěděla vůbec. Bylo to paradoxně právě nošení, které mě naučilo více vnímat své tělo, stát a chodit rovně a hlavu nezatahovat podvědomě mezi ramena.
Navíc vše je o psychosomatice a záda hodně odrážejí stav naší duše, naše obavy i naši minulost. A lehko se tak může stát, že po porodu budete na svět najednou nazírat úplně jinak a záda se třeba spraví „tak nějak sama od sebe“. I to je moje osobní zkušenost :-))).
Speciální šátky nejsou potřeba, nicméně šátky na nošení dětí nebo šátková nosítka jsou ale v tomto případě obecně vhodnější než ergonomická nosítka, protože se lépe přizpůsobí tělu nosiče, jsou měkčí a poddajnější, pruhy vedoucí přes záda jsou širší a lépe rozloží váhu dítěte (zejména dokud nosíte dítě na břiše).
Pokud máte problémy se zády, bude určitě přínosné naučit se dobrou techniku vázání. Dobře uvázaný úvaz udělá hodně práce za Vaše záda, protože upraví těžiště a váhu miminka rozloží rovnoměrněji na různé části těla.
Takže doporučuji kvalitní lektorku nošení dětí. Ač se to tak nemusí jevit, s lecčíms je možné pomoci i na dálku. Tedy pokud ve Vašem okolí žádná taková lektorka není, zkuste ji oslovit mailem a zaslat jí fotku navázaného miminka. Uvidíte, že její rady budou pro Vás i Vaše záda cennou pomocí.
Při potížích se zády určitě doporučuji zařadit každý den i nějaké kompenzační cviky. Zkuste kontaktovat svého fyzioterapeuta, aby Vám doporučil cviky přímo pro Vás. Z vlastní zkušenosti doporučuji i jógu. Sama jsem si po druhém porodu zvykla vyhradit si každý den pro sebe 10 min a mým zádům to dělá vyloženě dobře :-).
V každém případě i při nošení dítěte v šátku se musíte naučit vnímat své tělo. Nikdy nenoste přes moc, pouze tak často a tak dlouho, jak je Vám i tělu příjemné. Dostatek fyzického kontaktu s miminkem je možné zajistit i jinak. Třeba tak, že si najdete pohodlnou polohu v pololeže s vypodloženými zády a miminko si položíte na břicho (nejlépe kůže na kůži). Tedy stejně tak, jako se klokánkují nedonošeňátka.