Po císařském řezu konečně doma

Pojďme se spolu podívat na to, jak je to s bondingem po sekci, jak snadno uspokojit potřebu fyzického kontaktu dítěte, nastartovat laktaci a fyziologické procesy u matky a kdy začít s nošením po císařském řezu.

Včera jste se totiž možná s miminkem vrátila z porodnice a dnes jste se poprvé probudila ve své vlastní posteli. Pokud jste nadšená z krásného nového dne, plná síly a optimismu a radosti z malého uzlíčku vedle Vás, je to skvělé, moc gratuluji a klidně článek zavřete :-). Užijte si krásný, možná dokonce i slunečný den.

Pokud to tak ale není, bolí Vás celé břicho, jste ještě vystresovaná z porodnice a cítíte se vnitřně prázdná a možná dokonce i nejistá, jak se zvládnete postarat o své miminko, hormony s Vámi hází ode zdi ke zdi, nejraději byste si zalezla někam do koutka a plakala a plakala, a je to celé hodně emočně vyhrocené, pak zbystřete. Mám pro Vás pár tipů, které Vám mohou přinést výraznou úlevu.

Tyto rady platí pro jakoukoliv rodičku, tedy i pro ty, které rodily vaginálně a celý porodní i poporodní proces proběhl zcela fyziologicky a s plnou podporou bondingu. O to více ale platí pro ty, které tuto výsadu neměly možnost zažít, protože vaginální porod z jakéhokoliv důvodu nebyl možný. A nebo třeba vaginální porod proběhl, ale bez následné podpory bondingu a s několikahodinovou separací dítěte od matky.

Ať se nám to líbí nebo ne, je třeba si přiznat, že císařský řez není procházka rajskou zahradou. Je to velká břišní operace se vším, co s tím souvisí. Co se porodu týče, je to zkrátka vždy nefyziologický stav. A obrovskou měrou při něm záleží, jak je personál porodnického oddělení pokrokový a empatický a dokáže tedy jeho negativní stránky ztlumit.

V zahraničí se pomalu stává standardem, že i po sekci dostane žena ihned své dítě na tělo. Vzhledem k omezenému prostoru, kam je možné dítě na tělo položit, se klade matce příčně na prsa a někdo jej musí přidržovat. Ještě pokrokovější porodnice a kliniky nabízejí matkám tzv. bondingovací kapsu. Představte si ji jako pruh pružné a dostatečně pevné žerzejové látky, kterou si žena oblékne před porodem a po porodu se dítě jen vloží pod tento pruh, který ho přidržuje na místě. Stráví tak spolu první minuty po porodu, kdy je ještě potřeba dokončit operaci. Poté se spolu jako jednotka přesouvají na JIP nebo na pokoj a už je od sebe nikdo neodděluje.

Z čerstvých zkušeností klientek, které mi chodí na kurzy, vím, že toto u nás bohužel ještě zdaleka není běžnou praxí (i když výjimky se najdou). Stále je ještě zažité, že personál miminko mamince na minutku ukáže, maximálně chviličku podrží hlavičku dítěte u hlavy matky a pak nastává mnohahodinová separace, kdy miminko tráví čas opuštěné v inkubátoru na sesterně.

V nejlepším možném případě je dovoleno jinému rodinnému příslušníkovi (nejčastěji to bývá otec), aby zatím bondoval dítě na nahém těle místo matky. Pro dítě to je jednoznačně mnohem šetrnější varianta než trávit hodiny opuštěné mimo lidské tělo a díky bohu za ni (protože děti jsou geneticky naprogramované tak, že po porodu automaticky očekávají a potřebují fyzický kontakt a také proto, že tělo dítěte se osidluje bakteriemi rodinného příslušníka). Bohužel jsme při tom ale zapomněli na potřeby ženy–matky, pro kterou je mateřství také nové a která také potřebuje to své, aby i u ní proběhl celý proces seznamování se s dítětem a novou situací hladce a mohl ji tak posílit do dalších dnů s miminkem.

Co tedy můžete udělat následně doma pro to, abyste „celý vlak postavili zpátky na koleje“ a dohnali, co dohnat jde?

Dodatečný bonding

Tak často, jak to je možné, si lehněte do polosedu do postele a záda si podepřete polštáři. Vysvlečené miminko si položte na nahý hrudník a nechte ho u sebe obyčejně být.

Pokud je v místnosti chladno, přehoďte přes sebe lehkou deku, ale stále zůstávejte s miminkem v kontaktu kůže na kůži. Při kontaktu skin to skin se miminko, které má po porodu ještě omezenou termoregulaci, vyhřívá nebo ochlazuje nejlépe právě kontaktem s Vámi a zateplovat ho stačí jen tam, kde se Vás nedotýká (typicky záda).

Nechte dostatečně dlouhý prostor tzv. dodatečnému bondingu. Aby se bonding rozběhl, potřebujete k tomu stejné podmínky, jako potřebují dva čerstvě zamilovaní lidé:

• klid;
• intimitu;
• stažení od ostatních do prostoru, kde můžete být jen jeden pro druhého;
• dlouhé pohledy do očí;
• nasávání vůně toho druhého (miminka milují Vaši vůni a sami mají nejvíce feromonů na hlavičce, takže v této poloze je opravdu nasáváte plnými doušky);
• jemné dotyky;
• verbální i nonverbální komunikaci.

Během tohoto procesu dochází k zamilovávání se, vyplavují se velmi důležité hormony oxytocin (nazývaný též hormonem štěstí nebo lásky) a neméně důležitý prolaktin (hormon, který je zodpovědný za nástup laktace a také za mateřské chování).

Rodiče, kteří prošli po porodu nerušeně fází bondingu, se cítí jako rodiče mnohem kompetentnější, sebejistější a tím pádem i spokojenější. A díky tomu samozřejmě i kompetentnější skutečně jsou.

Pamatujte, že vše se dá napravit, stačí jen vědět jak. Co nebylo možné těsně po porodu, můžete dohnat ještě několik týdnů doma sami. Jen je třeba počítat s tím, že to od Vás bude vyžadovat akci a nějakou energii navíc. Pokud ale víte, kam směřujete a čeho chcete dosáhnout, nic není nemožné.

I ženy po porodu potřebují být opečované

Je dokázané, že ženy, kterým se po porodu dostalo od okolí dostatečné podpory a péče, jsou i vůči svým čerstvě narozeným dětem starostlivější a empatičtější. Nechte proto o sebe pečovat, jak jen to je možné. Čas, kdy se zase Vy budete muset postarat o celou rodinu a pečovat o rodinný krb, tu bude co nevidět. Opravdu nic nezmeškáte, když teď chvíli budete v roli příjemce.

Od kdy je možné začít po císařském řezu nosit dítě v šátku nebo nosítku?

Tady není jednoznačná odpověď, protože tento okamžik je velmi individuální. Některé ženy se cítí fit relativně brzy, jiné může ještě týdny jizva bolet a mohou potřebovat delší čas na zotavení. Poslouchejte proto jak doporučení lékaře, tak samozřejmě i své vlastní tělo.

Pokud jste většinu dne sama doma a musíte se postarat po celou dobu sama o své dítě, pak je jasné, že se zvedání a nošení miminka prostě nevyhnete. Žádné miminko nevydrží hodiny a hodiny klidně ležet v postýlce a spinkat. Každé potřebuje chovat, tulit, mazlit, cítit kůži a vůni matky.

Můžete-li si s miminkem zalézt do postele a užít si blízkost tam, je to ideál. Pokud se přitom musíte postarat ještě třeba o starší dítě, pak zkrátka není vyhnutí než si vše nějak zjednodušit. Nošení dítěte může být v takovém případě nejen vysvobozením, ale vyloženě nutností.

Hlavní zásady při nošení dítěte po císařském řezu

1. Respektujte signály svého těla. Jakmile cítíte, že Vás nošení vyčerpává, bolí Vás jizva nebo si jen potřebujete odpočinout, poslechněte.
2. Noste po kratších časových úsecích a v mezidobí odpočívejte s miminkem.
3. Miminko si navažte co nejvýš a pevně na tělo, tedy co nejblíže těžišti Vašeho těla. Tak, abyste nemusela miminko vyvažovat. Pak je zátěž pro Vaše tělo menší, než např. při nošení dítěte na ruce.
4. Zkuste se poradit s lektorkou nošení dětí a najděte spolu vhodný šátkový úvaz nebo nosítko, které vám bude pohodlné a pro vaše tělo šetrné.